Daňkovice
Daňkovice leží v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, na jižním úbočí Buchtova kopce v nadmořské výšce 685 metrů. Osada je typu starší horské kolonizace, proto nemá typickou náves.

Obec je zmiňována už k roku 1350, kdy byla součástí pernštejnského panství a kromě selských usedlostí byly po stráních rozhozeny chaloupky nádeníků, ve vsi se tkalcovalo, obživu dávala chudá pole a práce v lese. Selské statky stály volně na kraji pastvin. Od 17. století se volná místa postupně zastavovala chaloupkami. V roce 1750 již zde stála hospoda a tři cihelny, v té době dostaly Daňkovice také svou pečeť. Dnes obec tvoří obdélníkový půdorys.

V období protireformace se v okolí Daňkovic ukrývali tajní evangelíci. Po vyhlášení Tolerančního patentu se skoro všichni obyvatelé přihlásili k reformovanému vyznání. První dřevěnou modlitebnu postavili místní v roce 1785 a užívali ji přes třicet let. V roce 1818 byla na kraji vesnice postavena prostorná kamenná modlitebna s pěknou mansardovou střechou a rovnými pravoúhlými okny. Vchod do ní byl z polní cesty. Modlitebna si zachovala až do dnešní doby svůj původní vzhled; byly prováděny jen nutné opravy.

V 19. století se zde začal rozvíjet i kulturní život, roku 1906 měla obec knihovnu. V první republice byla na Buchtově kopci postavena ozdravovna, kterou pro své účely zabrala za druhé světové války nacistická organizace Hitlerjugend, do roku 2011 zde bylo zdravotnické zařízení. Za války v okolí Daňkovic našli útočiště čeští a sovětští partyzáni, které tajně podporovali členové zdejšího sboru. V roce 1970 bylo na vrcholu Buchtova kopce postaveno zabezpečovací středisko letového provozu.

Dnes jsou Daňkovice pro svou malebnost a krásné okolí vyhledávaným místem pro turistiku a rekreaci. Zachovaly se i některé venkovské chalupy; dvě z nich jsou památkově chráněné – čp. 29 a čp. 47. U objektů zemědělského družstva se nachází dvě Lípy velkolisté s obvody kmenů 620 a 385 cm, výškami 26 a 23 m a stářím cca 300 a 200 let
Obcí prochází cyklostezka a turistická trasa, které dovedou návštěvníka na blízký nejvyšší vrch – Buchtův kopec (813 m), kde se nachází radiolokační zařízení řízení letového provozu ČR a objekty technického zázemí.

Žďárské vrchy
Žďárské vrchy se dají bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka.
Zdejší krajina nabízí nejen přírodu ale i mnoho historických staveb a kulturního vyžití. Velkým lákadlem je poutní kostel na Zelené hoře na okraji Žďáru nad Sázavou zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nachází se zde také také další historické a kulturní památky, mezi nejznámější z nich patří skanzen Betlém Hlinsko nebo hrad Pernštejn.

Každoročně se zde pořádají závody v běžeckém lyžování Zlatá lyže. Okolí městečka Jimramov se někdy označuje jako kraj Jana Karafiáta a jeho Broučků. Malebnou krajinou se můžete projít ve vyhlášených oblastech ke kterým patří Jimramovské a Pasecké údolí či okolí Samotína s mnohými dochovanými chalupami typických pro tuto oblast.

Nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů je Devět skal, přírodní památka jejíž název je odvozen od skalního labyrintu, který tvoří tři dlouhé hřebeny s devíti věžemi a třemi malými věžičkami. K dalším přírodním zajímavostem Žďárských vrchů patří Žákova hora ležící 2 km od osady Cikháj. K dalším známým rezervacím patří skalní útvar Čtyři palice u obce Křižánky – rulová skála připomínající čtyři palice.

Krajina Žďárských vrchů je protkána stovkami kilometrů turistických i cyklistických tras. Žďárské vrchy nabízí i ideální podmínky pro zimní turistiku.Milovníci koupání a vodních sportů ocení také početné vodní plochy, například rybník Velké Dářko, vodní nádrž Pilská, rybník Medlov, Sykovec nebo Milovský rybník.